Historyk

Sámova říše

 Zřejmě prvním státním  útvarem na našem území byla  Sámova říše, jejíž existence je  známa díky Fredegarově  kronice. Existovala v letech  624 - 659 nebo 626 - 661.  Pojil se s osobou franského  kupce Sáma, který si získal  velkou prestiž jako velitel  během bojů Slovanů s Avary,  ovládajícími dlouhá léta  střední a jihovýchodní  Evropu.

Říše vznikla spojením slovanských kmenů, které byly do té doby podřízeny kaganátu v Panonii, který byl však na začátku 7. století ve vnitropolitickém rozvratu mezi několika nástupci chána Bajana. Franský kupec Sámo toho využil a spojil slovanské kmeny proti nim. Poté byl zvolen jejich vůdcem. Nově vzniklá Sámova říše měla charakter blízký avarskému (turko-tatarskému) kaganátu, tj. kmenového svazu, který byl posílen prozíravou sňatkovou politikou (Fredegar píše o 12 manželkách). Centrum Sámovy říše se nacházelo pravděpodobně na rozhraní Moravy a Dolního Rakouska. Říše dosáhla nemalého významu. Již v době před Sámovou říší byly slovanské kmeny velmi schopnou pěší armádou. Svou bojeschopnost (hlavně však díky dobrému vedení) dokázaly také, asi v jediném písemně dochovaném utkání, v bitvě u Wogastisburgu v roce 631, kde porazily franská vojska krále Dagoberta I. V následujících pěti letech byly podnikány nájezdy na franské území

Má se za to, že po Sámově smrti (658 nebo 661) se jeho říše rozpadla, čemuž pravděpodobně velmi napomohl fakt, že Sámo měl početné potomstvo (snad 22 synů a 15 dcer podle Fredegara). Odstředivé kmenové tendence byly posíleny tím, že téměř každý mocnější kmen svazu měl mezi Sámovými manželkami svou zástupkyni a jejího syna - pretendenta trůnu, se kterým se mohl identifikovat. To, co bylo za Sámova života při udržování říše výhodou, se po jeho smrti stalo naopak překážkou. O období po rozpadu Sámovy říše nejsou žádné písemné prameny, přesto podle archeologických nálezů lze usuzovat, že říše fungovala nadále ale samozřejmě ne v takovém měřítku. Byla pravděpodobně roztříštěna mezi Sámovy následovníky, kteří vládli na svých územích. V určitých pramenech se objevují jména jako Marovod, Vladuc z Karantánie či král Suanthos ale jejich skutečnost je velice neurčitá. Hradiště, která byla na vzestupu za Sámovy vlády nezanikla, ba dokonce se dále rozvíjela. Z tohoto lze usuzovat, že byla jádrem pro založení budoucí Velkomoravské říše, kdy se moci chopili Mojmírovci.